Středočeské památky volají o pomoc

"Straší tady?"

"To akorát straší mě. Uvidíme, na co se seženou peníze a podle toho budeme něco dělat," řekl Karel Babický, starosta obce Zvěstov.

"Na kolik funkčních období a lidských životů to odhadujete?"

"Všechno je to otázka peněz," řekl Karel Babický.

Koupí zámku Zvěstov za jednu korunu v roce 2016 se stejnojmenná obec zařadila do klubu milovníků problémů. Ti se pouštějí do záchrany památkově chráněných domů, ačkoliv je jim jasné, že k lukrativnímu obchodu to má na míle daleko. Co je k tomu vede? Na to odpovědět nedokážou. Počet historicky cenných domů, které volají o pomoc, ale bohužel mnohonásobně převyšuje počet milovníků problémů. Důvod je nasnadě. Není to o majetku, ani o byznysu. Je to o odpovědnosti a úctě k dílu předků a k naší společné minulosti. Tu nikdy nemůže vlastnit jeden člověk. Patří nám všem.

"Každá památka se dostala do seznamu kulturních památek České republiky proto, že je významným dokladem architektury a nebo je spojena s nějakou významnou osobností. Pokud se stanu vlastníkem kulturní památky, tak se stanu i spoluvlastníkem nějakého významného úseku historie České republiky," řekla Kateřina Pešatová, vedoucí Odboru kultury a památkové péče.

Ve Středočeském kraji je 4350 nemovitých kulturních památek. Pro některé už je pozdě, ale 750 domů ještě zachránit můžeme, pokud do toho půjdeme společně. Jenže to jde málo kde. Udřenému majiteli často padá na hlavu nejen dům, ale i hněv a závist okolí. Úřady mu házejí klacky pod nohy, až ho nakonec z objektu vypudí. Vedení Středočeského kraje to chce změnit a vyhnat zlé duchy ze staletých zdí, aby se do nich mohl vrátit život. A to hlavně ten společenský, který pomůže komunitám okolních obcí. Přednost tedy mají domy, kde je to možné. Koupit se dají mnohdy za hubičku. Kdejaká panelová garsonka bývá dražší.

"Pravonín je teď v nabídce realitní kanceláře za 1 800 000."

"Ten máme ve skupině objektů, které je možné zachránit, protože jsme usoudili, že zrovna tento objekt by mohl přispět, vzhledem ke svému umístění, k rozvoji toho spolkového a společenského života v obcích. Cílem naší analýzy se nebylo vymezit negativně, ale pozitivně, čili ukázat na objekty, které by bylo možné znovu rozžít. Ty jsou zařazeny ve výběru, který teď konzultujeme s obcemi s rozšířenou působností a se starosty," řekla Kateřina Pešatová.