Lípy republiky jsou pamětí národa

"Často tyto lípy najdeme na čestných místech, třeba na návsích, nebo bývají na veřejných prostranstvích. Některé jsou označené, takže o nich pak stoprocentně víme. U jiných musíme spoléhat na záznamy v kronikách," řekl Aleš Rudl, iniciátor akce Lípy republiky.

"Zápis z kroniky obce Nalzovice praví: "U nás zasazeny 20. 1919, za Chlumem 3 lipky, naproti farské louce, budou nám památníky na drahou dobu, kdy svobody získal národ český," řekla Jana Pšeničková, starostka obce Nalzovice.

"Krásná staročeská řeč. Myslíte si, že to dnes ještě lidem něco říká?" 

"V dnešní hektické době se na to možná zapomíná, ale mělo by se to připomínat," řekla Jana Pšeničková. 

Hektická doba ponechala poněkud opuštěnou i lípu na tzv. Druhé návsi ve Starkoči na Kutnohorsku. Místní s tím rozhodně chtějí něco udělat. Jejich lípa totiž měla, a všichni doufají, že ještě má, kouzelnou moc pěstovat dobré sousedské vztahy.

"Tato lípa je kouzelná jednak svým vzhledem, ale samozřejmě je kolem ní i velmi hezký příběh sousedských vztahů," řekl Jan Jiskra, starosta obce Starkoč. 

"Dva sousedé se na konci 1. světové války rozhodli si vysadit vlastně soukromý strom republiky," řekl Jaroslav Bruner, kronikář obce Starkoč.

"V tomto domě, když ještě jinak vypadal, teď už je předělaný. Ten druhý soused bydlel vedle v domě, který už neexistuje. V tom domě, který je úplně na kraji, ten byl obytný, ale už není," řekl Jaroslav Pilař, občan obce Starkoč.

"Ten strom v podstatě vysadili na místě, kde později byla tzv. Druhá náves. Tady se potom mezi světovými válkami odehrávaly různé volejbalové turnaje a sportovní akce Sokola," řekl Jaroslav Bruner. 

"Jak mi otec říkal, tak si postavili lavičku pod tím stromem a chodili tam večer kouřit dýmky. To už asi ale také nepamatuji, to mi pouze otec vypravoval," řekl Jaroslav Pilař. 

"I tady nějaký bubeník vyhlašoval zprávy. Musím říct, že toto se tady v poslední době neděje. Ale právě v současné době si budeme připomínat stoleté výročí republiky, tak bychom rádi toto všechno obnovili. Chtěli bychom zde samozřejmě udělat nějakou upomínkovou cedulku a navrátit sem to sezení, aby se tady lidé zase setkávali," řekl Jan Jiskra.