Jak se žije bez vody

"Vyschlo v květnu, a přestože dnes ráno poměrně intenzivně pršelo, tak na potok a ty spodní vody to rozhodně nemá vliv," řekl Jiří Dráb, zemědělec z Veletína.

Přestože prší, voda se z naší krajiny ztrácí. Jen občas jí je zase moc, to když přijde povodeň. A tak se nám tu střídá období sucha s obdobím povodní. Odnáší to nejen zemědělci. Ve středních Čechách žije téměř 200 000 lidí v obcích, bez dálkového veřejného vodovodu. A studny vysychají.

"Velice špatně se žije bez vody. Každý si to představuje tak, že otočí kohoutkem a tu vodu má. Když ale ta voda není a přijde o ni, tak najednou zjistí, jaká je to vzácnost," řekla Miriam Knotková, obyvatelka obce Krty na Rakovnicku.

"Není to snadné, protože tady máme zhruba 150 ovcí, 30 koz, koně, drůbež, i vodní drůbež a to vše spotřebuje hodně litrů denně. Je to na stovky litrů, ne-li tisíce. V momentě, kdy nám ten potok, ale i studny vyschnou, tak máme potíže. Minulý rok jsme museli žádat o pomoc hasiče. Dokonce jsme měli takovou situaci, kdy kvůli tomu suchu voda mizela všude a oni nám nemohli dovézt další vodu, takže my jsme museli odkrýt 30 let nepoužívané jímky a odčerpávat ze shora tu kalnou špinavou vodu, aby ta zvířata neumřela žízní. Samozřejmě že když přišel déšť, tak jsme chytali do sudů a naštěstí jsme to ustáli. Ale co bude dál, pokud se něco nezmění, nikdo neví," řekl Jiří Dráb.

Lidé, včetně drobných farmářů, často obviňují velké zemědělské společnosti. Intenzivní hospodaření na velkých lánech, těžká zemědělská technika nic z toho půdě neprospívá. Ztrácí schopnost zadržovat vodu.

"Vůbec si nedokážu představit, co nás čeká. Půda je dnes cílem spekulantů, protože Evropa dává dotace, samozřejmě o dotace se vám přihlásí každý majitel půdy, který ji pronajímá. Nikdo nemá zájem půdu prodávat, když na ní chtějí pracovat a živit se na ní. Většina půdy je v rukou lidí, kteří ani nevědí, jakou stranou kedluben roste ze země," řekl Jiří Kejkrt, zemědělec z Vojkovic na Mělnicku, člen Asociace soukromého zemědělství ČR.

A kdo nemá k půdě vztah, tak mu samozřejmě nevadí, že jí ničí. Následky jsou drtivé. Půda eroduje a je postupně splavována do koryt vodních toků, která se zanášejí. O to ničivější jsou potom povodně.

"Chováme se k tomu jako kdybychom tu zítra neměli být," řekl Jiří Kejkrt.