Jaké byly vánoční zvyky našich předků

Jsou věci bez kterých si Vánoce neumíme představit. Jenou z nich je, že by nám Ježíšek pod stromeček nepřinesl alespoň nějakou maličkost. “V některých krajích existovala takzvaná štědrá bába. Neznamenalo to, že by se narození Ježíška neoslavovalo, ale dárcem byl někdo jiný,” říká etnolog Národního muzea Jan Pohůnek.

Staří Češi ale udržovali zvyky, na které jsme dnes už téměř zapomněli. “Věštění z jablek nebo ořechových skořápek a podobně,” vyjmenovává Pohůnek.

Pro naše předky byly Vánoce především církevním svátkem a připomínali si to různými způsoby. “Vánoční hry, byla to jakási amatérská divadelní vystoupení provozovaná například sousedy, která zpodobňovala živý Betlém a události kolem narození Ježíška,” vysvětluje etnolog.

I o vánocích se lidé dokázali bavit, i když ne vždycky se to vrchnosti a zvlášť duchovním líbilo. “Hrát na Štědrý den karty, zejména Černého Petra. Často bývala kritizována skutečnost, že se lidé na Štědrý den příliš opíjejí, už kolem poledne,” dodává.

Štědrovečerní večeře se kupodivu příliš nezměnila. “Ryba je poměrně tradiční postní jídlo. Ještě se mohu zmínit o další poměrně tradiční věci a to je příprava cukroví. Ta také přetrvala do dnešní doby. Další jídlo, které se váže k Vánocům je například houbový kuba,” říká etnolog Jan Pohůnek.

Pro české vánoce není nic tradičnějšího, než je stromeček. Přitom mezi zvyky patří mezi ty nejmladší. Objevil se počátkem 19. století nejprve ve velkých městech a postupně se začal rozšiřovat i na české vesnice.