Učenec ve studovně láká spousty návštěvníků

Učenec ve studovně měl od doby, kdy se ocitl v nosticovských sbírkách mnoho názvů. Mluvilo se o něm jako o židovském rabínoví, o portrétu Platóna nebo zpodobnění doktora Paracelsa. “My se domníváme i vzhledem k tomu, že na obraze vidíme v té pravé části globus a knihy, že se jedná o učence, který byl jakoby námi, diváky, vyrušen z nějakého studia, z nějaké četby,” říká k názvu obrazu kurátorka Andrea Steckerová

První restaurátorské práce na Rembrandtově obrazu byly provedeny už někdy v 70. letech, ale tehdy neměly k dispozici tak vyspělé technologie jako dnes. Až z Itálie odborníci přivezli mobilní laboratoř. “Jedná se vlastně o přenosný skener, který centimetr po centimetru projel celou tu malbu. Z tohoto skenování jsme získali mnoho zajímavých informací,” popisuje kurátorka. Nejzajímavější zjištění bylo, že učenec měl původně vypadat jinak, než nakonec vypadá. “Rembrandtův učenec měl na hlavě původně jakýsi turban, ale sám Rembrandt se nakonec rozhodl, že dá na jeho hlavu spíše takový baret,” prozrazuje Steckerová.

Národní galerie má ve svých sbírkách Rembrandtovy grafické listy, ale Učenec ve studovně z roku 1634 je jediným Rembrandtovým obrazem v České republice. “Zájem ze strany návštěvníků je značný. Pro nás je symbolem sbírky starého umění Národní galerie spolu s dalšími díly,” chlubí se kurátorka.

V souvislosti s obrazem připravila Národní galerie projekt After Rembrandt. “V průběhu tohoto roku vystavíme postupně čtyři současné autory mladší střední generace. Ti svým dílem reagují právě na Rembrandtův obraz Učenec ve studovně,” popisuje projekt Steckerová. Jediné zadání a jediné omezení pro umělce je, že musí jít o klasickou malbu a musí dodržet formát díla.