Goalball rozvíjí sluch i hmat

Goalball se hraje na hřišti o rozměrech 9x18 metrů. Proti sobě nastupují 2 týmy po 3 hráčích, kteří mají zakryté oči neprůhlednými brýlemi. Cílem je aby se míč dostal do brány protivníka. Všichni se tak orientují podle sluchu. K orientaci pomáhají rolničky, které jsou umístěné v gumovém balónu.

"Nejtěžší je odhadnout kam ten balón letí. Hodit se člověk naučí velmi rychle a trefit nějaký prostor, ale chytit ten balón, lehnout si na tu správnou stranu, tam se v první člověk učí jen to, jestli ten balón letí doleva nebo doprava a podle toho padá," řekl Jan Bošek, předseda Goalball Clubu Perun.

"Já myslím, že na fyzickou náročnost je to hodně náročný sport, protože je o tom zvednout se z lehu nebo z pokleku do stoje, udělat 3 nebo 4 rychlé kroky, takže je to hodně dynamický sport," řekl Petr Švajner, obránce.

Samotný míč, který váží 1,5 kilogramu, je poměrně tvrdý. Přestože hráči používají základní chrániče, musí být odolní vůči bolesti.

"Hodně musí překonat bolest ten člověk, protože ten balón je tvrdý, nárazy bolí a když člověk není zvyklý dostávat pravidelně balónem, tak ho to může i odradit, takže je důležité ho ze začátku jen tak lehce oťukávat," řekl Jan Bošek.

Nejlepší střelci hází tzv. skákané míče s falší. Díky tomu balón mění směr a tím pádem mate soupeře.

"Je to takový rychlý svižný balón těsně nad zemí, který je velice rychle na druhé straně," řekl Jan Bošek.

I my jsme dostali příležitost vyzkoušet si tento sport. Pro člověka, který není zrakově handicapovaný a musí se tak během chvíle spolehnout na ostatní smysly, je to opravdová výzva. Přestáváte vnímat prostor a zároveň překonáváte svůj strach z úderu tvrdého míče, přičemž do poslední chvíle netušíte kde vás zasáhne nebo jestli vás těsně mine. Goalball je určený pro nevidomé a slabozraké hráče. Vyzkoušet si tuto hru mohou ale i zdraví sportovci v rámci speciálních akcí, které pořádá např. klub Perun několikrát do roka.