Tragikomedie Otec divadla Rokoko má úspěch

Hra Floriana Zellera Otec je osobitou výpovědí člověka, který ztrácí kvůli těžké nemoci mozku svou osobnost a identitu. Pacienta postiženého Alzheimerovou nemocí mistrně ztvárnil herec Jan Vlasák.

"Já se v tom cítím docela dobře. Setkal jsem se s mnoha takovými lidmi a není to nic záviděníhodného. Ani pro ty lidi okolo, ani pro toho samotného člověka, který tím trpí," řekl Jan Vlasák, herec.

"Je to takový vhled do vědomí člověka a do toho, co asi prožívá, když tu Alzheimerovu chorobu má, kdy se začnou projevovat její symptomy, kdy zaměňuje věci, fakta, osoby," řekl Petr Svojtka, umělecký ředitel MDP a režisér představení.

Hra je napsána tak, že divákům umožňuje podívat se na okolní svět očima nemocného člověka.

"V jistém smyslu je to docela rébus pro diváka, když to sleduje. Koneckonců, když to člověk pozoruje v životě, tak jsou to kolikrát velice směšné situace, které si ty lidi, které to postihlo, ani neuvědomují. Připadám si, že už tam také jednou nohou trochu sem, protože už je mi taky 74 let. Člověk se trošku bojí, aby ho to nepotkalo," řekl Jan Vlasák.

"Je to velký těžký úkol, protože on de facto nesleze z jeviště. To představení opravdu táhne - stojí na něm. Já se před ním hluboce skláním," řekl Petr Svojtka.

Nejen samotné zkoušky, ale i příprava na ně trvaly několik měsíců, kdy herci a především představitel hlavní role sledovali myšlení a chování lidí s Alzheimerovou nemocí. Hraje tedy opravdu autentickou výpovědí a je podána s mistrnou nadsázkou a lehkou ironií.