Kdo se postará o chátrající zámky?

Dědictví kultury, architektury a stavitelství je považováno za jednu z nejvyšších hodnot, kterou máme. Za vysokou hodnotu ale nyní považujeme také svobodu a nedotknutelnost vlastnických práv. Přesto, že jde o dědictví nás všech, nemovité památky dnes většinou někomu patří, a on je právem vlastníka může nechat spadnout.

"Drtivá většina vlastníků, ať to jsou právnické nebo fyzické osoby, tak se o památky starají. Bohužel jsou i tací, kteří se z různých důvodů nestarají tak, jak by měli. Nový památkový zákon to řeší, jsou tam jasné sankce," řekl Daniel Herman, ministr kultury ČR.

Existuje samozřejmě i pozitivní motivace, a to zvláště v případech, že jde o součást památkové městské zóny.

"Například z Programu regenerace je možné vkládat peníze do soukromých objektů, s tím že 50 % dá Ministerstvo kultury, 40 % dá vlastník a 10 % jim přispěje město," řekla Květa Vitvarová, ředitelka Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.

Jenomže existují případy, kdy vlastník nekomunikuje, a stav jím vlastněné památky je mu lidově řečeno ukradený. Pak se nabízí otázka, zdali by nebylo řešením takovou památku vyvlastnit a prodat odpovědnějšímu vlastníkovi.

"Je to hrozně těžká otázka, protože si myslím, že majetek občana je nedotknutelný. Na druhou stranu si uvědomuji, že pokud vidím krásné město Prachatice, a kdyby vedle radnice byl objekt, který by byl neopravený, tak bych z toho byla určitě velmi smutná," řekla Květa Vitvarová.

"Jsme přesvědčeni, že to není zas tak velké procento, aby kvůli tomu stálo za to otevírat Pandořinu skřínku znárodňování," řekl Oldřich Lomecký, starosta MČ Praha 1.

Městské památkové zóny v historických sídlech jsou dnes i díky Programu regenerace Ministerstva kultury v celku v kondici. Mnohem hůř je na tom řada zámků. Jejich stav při návštěvě Středočeského kraje kritizoval i prezident Miloš Zeman.