Nový chrám Pravoslavné starostylní církve

Když se řekne chrám, hledáme budovu vztahující k nebi své klenby a věže. Málokoho napadne, že do chrámu může vést cesta po schodech do sklepa obyčejného smíchovského domu.

Podzemní prostor do podoby současného chrámu přetvořil otec Jeremiáš, duchovní Pravoslavné starostylní církve : „Nepostavil jsem to sám, protože jeden člověk toho moc nedokáže, ale zase těch lidí nemusí být celé komando, aby se mohl udělat kousek práce. Celá tato etapa od první návštěvy zde do dneška trvala zhruba půl roku.“

Chrámem se ovšem tento prostor stal až poté, co mu svým posvěcením vdechl bohoslužebný život správce moravské eparchie, tedy územní správní jednotky Řecké pravoslavné starostylní církve, vladyka Kliment gardikijský. Poté teprve mohli věřící ve svém novém chrámu vyslechnout první bohoslužbu.

Starostylní pravoslavná církev odmítá ekumenismus, tedy hnutí za sbližování církví. Považuje ho za tzv. církevní herezi, což je něco jako určitá forma kacířství. Odchýlení od pravé Kristovy nauky a ohrožení spásy duše. Proto se odloučila od tzv. oficiálního Pravoslaví, které se do ekumenického hnutí zapojilo: „Pouze skutečná církev je schopná člověku vyřešit základní existenciální problém, což je smrt. Jiné církve jsou člověku schopné řešit rozličné sociální či kulturní problémy, ale pouze ta jediná církev založená pánem Ježíšem Kristem je schopná člověka učinit vítězem nad smrtí,“ vysvětluje vladyka Kliment gardikijský.

Církev působí hlavně na území Řecka. V rámci své misijní činnosti v jiných zemích se stará o křesťany, kteří se hlásí k ryzímu Pravoslaví, nepoznamenanému změnami, které přineslo ekumenické hnutí.