Pod Vyšehradem se nachází spletitý komplex chodeb

Pod Vyšehradem se nachází spletitá síť chodeb, kterou tvoří celkem čtyři úseky, které ale nejsou propojené, každý z nich má zhruba 250 metrů a v Praze je najdete jako Vyšehradské kasematy. Oproti takovým katakombám se v mnoha ohledech liší. 

"Katakomby najdete v kostelech a ty sloužily k pohřbívání, kdežto kasematy najdete v rámci vojenských pevností a kasematy jsou podzemní prostory, které sloužily k několika účelům a hlavně armádě, takže k přesunu vojáků v rámci opevnění, ke skladování materiálu, přístupu ke střílnám," řekl Petr Kučera - ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad.

A to je případ i Vyšehradských kasemat, které pochází z konce 17. století. Zajímavé je, že stále nevíme, jestli Vyšehradské kasematy vůbec někdy sloužily účelům, ke kterým byly původně navrženy.

"Protože máme ze zazděné střílny a ty kasematy jsou velmi atypické, nicméně v 19. a ve 20. století pak sloužily zejména jako skladiště, takže zde byly třeba skladovány v Gorlici, v takovém největším zdejším podzemním prostoru, brambory, petrolej, ale také filmy z barrandovských ateliérů. Těsně před druhou světovou válkou Praha plánovala vyšehradské kasematy lehce a rychle přestavět na protiletecké kryty," řekl Petr Kučera - ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad.

Ty se ale podařilo vybudovat pouze zčásti. V současné době jsou Vyšehradské kasematy přístupné veřejnosti, a to už od 90. let minulého století. Sál Gorlice, kde se nachází originály soch z Karlova mostu, jsou přístupné denně v rámci prohlídek od 10 do 18 hodin. Ostatní části kasemat jsou přístupné v rámci speciálních prohlídek jednou měsíčně. Týká se to například různých vzdělávacích nebo zážitkových programů, kam patří i noční prohlídka se svíčkami. Přes den jsou kasematy osvětleny klasickými žárovkami, ale kdyby náhodou vypadl proud, v chodbách by přesto úplná tma nebyla.

"Každých zhruba 10 metrů potkáme takové ventilační průduchy, které z kasemat vedou přímo nahoru na hradby, kde je dnes chodník na hradbách a tehdy průduchy sloužily k přívodu vzduchu, ale také denního světla, takže kdyby se tady zhaslo, tak se zde trošku orientovat dá. Jinak ty průduchy mají ještě jednu kouzelnou moc, že když člověk dole vyvozuje nějaké strašidelné zvuky, tak to lidé nahoře na hradbách slyší a neví, odkud to jde, takže slouží i ke strašení," řekl Petr Kučera - ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad.

Návštěva Vyšehradských kasemat je určitě zajímavým turistickým zážitkem, hlavně teď v létě, kdy se v podzemí můžete alespoň na chvíli schovat před úmorným vedrem. Zajímavé navíc je, že teplota je v kasematech po celý rok stabilní. Kasematy najdete v Praze pouze na Vyšehradě a jejich dominantou je unikátní sál Gorlice, kde až do 3. září tohoto roku probíhá výstava sklářského mistra Jiřího Pačinka s názvem Skleněné podzemí.