V MŠ Pod Krocínkou čtou dětem rodiče a prarodiče

V Mateřské škole Pod Krocínkou v městské části Praha 9 nečtou dětem pouze paní učitelky. Do školky pravidelně dochází předčítat i rodiče a prarodiče dětí a to už několikátým rokem. 

"Tenhle nápad vznikl už před lety, protože jsme se zapojili do projektu Celé Česko čte dětem, četli jsme mnoho let a pak to vzniklo i tím, jak se nemohlo do školek, bylo zavřeno, byl covid, tak jsme četli přes interaktivní tabuli, přes počítač. Děti to hrozně bavilo a šlo i o tu spolupráci," řekla Markéta Pechová, ředitelka MŠ Pod Krocínkou.

Předčítání má velmi pozitivní vliv na vývoj dítěte. Rozvíjí mimo jiné i představivost a slovní zásobu. To, že předčítají právě rodiče a prarodiče, je pro děti vždy velkým zážitkem. 

"Líbí se ti,  že ti tady chodí babičky, dědečkové nebo rodiče předčítat?"

"Jo."

"A které pohádky se ti nejvíc líbí?"

"Mně se líbí o Krtkovi."

"Nejradši mám předčítání o Křemílkovi a Vochomůrkovi."

"Mně se líbí o Batmanovi, Supermanovi nebo Spidermanovi."

"Nejvíc se mi líbí pohádky o dinosaurech."

Do mateřské školy ale dochází také děti s odlišným mateřským jazykem a právě i jejich rodinní příslušníci se do projektu zapojili a předčítají ve svém rodném jazyce. 

"Přijde rodič, řekneme si, jak si budeme číst, děti rodiče ostatních dětí samozřejmě znají, tak už se těší a naposledy se četla čínsky Červená karkulka a Tři prasátka a musím říci, že to byl velký zážitek nejen pro děti, ale i pro nás," řekla Eva Boušková, učitelka MŠ Pod Krocínkou.

"Z našeho pohledu je to zajímavý projekt, protože ty děti najednou zjistí, jak to vypadá, když jsou někde v cizí zemi a nerozumí ani slovo a netuší, jakým jazykem kdo mluví. Byť zrovna ta pohádka si myslíme, že je velmi nenásilnou formou seznámení s cizím jazykem a z našeho pohledu je to přesně taková integrace naruby. Aby si to i naše české děti zkusily, jaké to je, když na ně někdo mluví a oni neví, co jim říkají," řekl Zdeněk Davídek, radní MČ Praha 9.

Děti tak mají možnost poslechnout si pohádky mimo jiné ve slovenštině, ukrajinštině, maďarštině, ale také bulharštině, polštině, nebo dokonce makedonštině.