Logopedickou pomoc potřebuje stále více dětí

Církevní logopedická Základní škola Don Bosco a Mateřská škola logopedická jsou vlastně nejstaršími institucemi svého druhu v Evropě a o děti, které mají nějaký nedostatek v komunikaci, se starají více než 70 let. S výukou logopedie je třeba začít co nejdříve. Ideálně od 3 let věku dítěte, protože jinak se vada zhoršuje a dítě se postupně stále více uzavírá.

"My máme několik součástí. Začínáme s těmi nejmenšími, máme MŠ a ZŠ. Dokonce máme i internát. V tom internátě jsou děti, které jsou buďto mimopražské a nebo děti, které mají v rodině nějaký problém a nemohly by dojíždět. Potřebujeme dětem tu logopedickou péči nabízet i během vyučování, i během jejich volného času," řekla Daniela Špinková, ředitelka Církevní ZŠ logopedické Don Bosco a MŠ logopedické.

Pro děti je nejdůležitější přechod z MŠ do první třídy. Ale pod odborným vedením učitelů se zlepšuje nejen jejich chování, ale především také jejich komunikace.

"Většina dětí je u nás z MŠ, takže ty se sem chodí předem dívat na prvňáky. Ti budoucí prvňáci chodí sem k nám na takové malé exkurze, aby věděli co je čeká, takže už vlastně znají oni nás, my trošičku okoukneme je a pak už to pro ně není tak těžké, si myslím," řekla Petra Křečková, učitelka 1. třídy.

anketa

Logopedická zahrada je doslova světovou raritou. Děti si v ní mohou zahrát různé hry, zasportovat si, vyzkoušet svou motoriku, ale také rozvíjet své komunikační dovednosti. A to je to nejpodstatnější a je jedno, s jakou diagnózou sem přišli. Tou nejčastější bývá řečová porucha, neboli dysfázie.

"Jejich problémy jsou v tom, že si nemohou vzpomenout, jak se jednotlivé předměty jmenují, mají problémy sestavit větu a vyjádřit tak vlastně přání nebo potřebu, kterou chtějí sdělit svému okolí. Mají problémy v dodržování gramatických tvarů, to znamená, že přes to, že je to mateřský jazyk, tak necítí, že ke slovu žába patří rod ženský. To je asi nejčastější skupina dětí, která postupuje k nám do MŠ nebo ZŠ," řekla Blanka Housarová, zástupce pro MŠ logopedickou.

Druhou kategorií jsou děti s opožděným vývoje řeči, takže jejich komunikační dovednosti v 6 - 7 letech jsou na úrovni čtyřletých dětí.

"Třetí kategorií dětí tvoří děti, které mají primárně trošku jiné obtíže. Je to třeba lehká sluchová vada nebo je to lehká forma poruch autistického spektra. To znamená, že jsou schopny zvládat nějaký jiný kolektiv, ale má to dopad na ty řečové dovednosti," řekla Blanka Housarová.

Péče o děti, které mají nějakou řečovou či komunikační vadu, vyžaduje nesmírnou trpělivost a systematičnost, ale vyplatí se to. Absolventi devátých tříd studují na středních a někteří také na vysokých školách.

"My tady do těch dětí cpeme logopedii celý den a nedáme jim pokoj ani na té zahradě," řekla Daniela Špinková.

Logopedickými vadami řeči u nás trpí dlouhodobě 4 - 6 % dětské populace, a to vůbec nehovořím o těch, kteří pouze ráčkují nebo mají jen sykavky.