Prohlídka Staré čistírny v Bubenči vás zchladí

Jediný dochovaný celek a jedinečný příklad počátků moderního čištění městských odpadních vod na přelomu 19. a 20. století. Stará čistírna v Bubenči postavená v letech 1901 až 1906. Zachytit se zde mělo velké množství odpadu, kvůli kterému se šířily nebezpečné nemoci. 

"Všechny odpadní vody přicházely sem stokovou sítí. Bubeneč byla vybrána kvůli tomu, že je to nejnižší bod v Praze, takže sem všechno automaticky spádem přicházelo," řekla Martina Lepine, zástupkyně ředitele. 

Parní stroje, na kterých závisel chod celé staré čistírny, byly vyrobeny v roce 1903. Do této chvíle neprošly žádnou zásadní opravou. Dodnes fungují a občas se u spouští. Samotné čištění probíhalo ve 3 fázích. 

"V první fázi se z vody odstraňovaly hrubé nečistoty, jako látky, větve, třeba i uhynulá zvířata. To se potom nakládalo na vozíky, které se odvážely na skládka na Císařský ostrov. Druhá fáze bylo čištění jemnějších nečistot, jako třeba písek a štěrk," řekla Martina Lepine. 

Které se později použily jako stavební materiál. Naposledy se pracovalo s kalem. Ten byl využitý jako hnojivo pro zemědělce. Industriální budova sloužila svému účelu až do roku 1967, kdy funkci převzala Ústřední čistírna odpadních vod. Nyní se v budově organizují prohlídky nebo konají výstavy. A jedna taková při naší návštěvě zrovna probíhala. Svá díla zde prezentuje umělec židovského původu a otec Fuzionismu. 

"Před více než 50 lety jsem si předsevzal, že sloučím malbu, plastiku, světlo, zvuk a pohyb. Tento druh umění, který se nazývá Fuzionismus, je multismyslové umění," řekl Shalom Tomas Neuman, umělec. 

Snaží se také svým uměním upozornit na hromadění plastového odpadu, který je celosvětovým problémem. Umělec z plastů vytvořil expozici. Čistírna jej svým prostorem a funkcí, kterou dříve plnila, zaujala. Aby ne. Budova, která měla být původně zničena, byla v roce 2010 prohlášena za národní kulturní památku. Dnes se snaží o zapsání na seznam památek UNESCO.