Pomník v Dejvicích připomíná zatčení chartistů
- 10. ledna 2017,
- 20:45,
- PRAHA 6,
- Lucie Linhartová
Charta 77 byla neformální československá občanská iniciativa, která kritizovala nedodržování lidských a občanských práv. Prvními mluvčími charty byli Jiří Hájek, Václav Havel a Jan Patočka. Zatčení chartistů si teď připomínáme na Praze 6 v Dejvicích, kde vznikl její dočasný pomník.
V Praze 6 v Gymnazijní ulici uvidíte pomník, který připomíná zatčení chartistů. Ústav pro studium totalitních režimů společně s Prahou 6 ho tu postavili u příležitosti čtyřicátého výročí zveřejnění prohlášení charty 77.
,,Chartisté nebo ti, kteří iniciovali a podepsali, žádali představitele tehdejšího komunistického režimu k tomu, aby dodržovali pravidla ke kterým se sami zavázali a to konkrétně podpisem pod závěrečným aktem helsinské konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě,“ řekl Zdeněk Hazdra, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.
Šlo o pravidla, která se týkala dodržování lidských a občanských práv. Cenzura se však i přes to nezměnila a nenastala ani svoboda slova.
,,Ten pomník symbolizuje významný mezník našich dějin a je to na tomto místě, protože právě tady došlo k zatčení Václava Havla a Pavla Landovského agenty STB, když se snažili text Charty distribuovat mezi občany,“ řekl Ondřej Kolář, starosta MČ Praha 6.
Disidenty zatkli příslušníci bezpečnosti poté, co se jim podařilo je v automobilové honičce chytit. Divoká jízda vedla vilovými čtvrtěmi ve Střešovicích až do Dejvic, kde dnes uvidíte památník. Pomník je složený z poštovních schránek a každý si z něj může vybrat obálku s textem Charty 77.
Pomník navrhl student Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara západočeské univerzity v Plzni.
,,Pro mě byli jistým způsobem dva trochu důležité faktory. Jeden z nich byl výška tohoto objektu. Chtěl jsem vlastně udělat poslední dvě, skoro až tři poslední schránky špatně dostupné pro člověka,“ řekl Martin Brůha, student fakulty designu a umění Západočeské univerzity.
Autor pomníku se tím snažil vyjádřit nelehkou dostupnost k dopisům v roce 77. Druhým faktorem byla transparentnost. Tou chtěl ukázat, že dopisy mohl téměř každý vidět.