Výstava Prahy 6 vzdá hold legionářům
- 6. září 2024,
- 7:59,
- PRAHA 6,
- Ondřej Švec
Při procházení ulicemi Prahy 6 se setkáte s celou řadou jejich názvů, které připomínají boje za vznik samostatné Československé republiky v letech první světové války. Proč tomu tak je se dozvíte během září a října na openair výstavě na Vítězném náměstí a okolních ulicích. Vernisáž výstavy se konala ve čtvrtek 5. září v 17 hodin na Kulaťáku. Výstava začala 31. srpna, v den výročí vzniku Roty Nazdar, první československé vojenské jednotky působící na území Francie.
Na Vítězném náměstí a v okolí Dejvic a Bubenče můžete až do 15. října procházet výstavou Praha 6 legionářská, která vzdává hold hrdinům první světové války, kteří bojovali za vznik samostatné Československé republiky. Ulice pak dostaly název po těchto osobnostech. Nacistická a komunistická ideologie ale názvy změnila. Některé se vrátily po roce 1989. Nyní je snaha vrátit i ty zbývající.
„Dostáváme další dopisy, ve kterých lidé žádají o přejmenování, takže jsme se rozhodli, že bychom rádi občanům Bubenče, Dejvic, ale i celé Prahy 6 předvedli, jak se jejich ulice původně jmenovaly, protože oni to často nevědí a že si říkám, že bychom v nich rádi vyvolali otázku, jestli by nestálo za to přejmenovat ty ulice do toho původního názvu,“ vysvětluje radní pro kulturu městské části Praha 6 Jan Lacina (STAN).
Výstava začala 31. srpna, v den výročí vzniku Roty Nazdar, první československé vojenské jednotky působící na území Francie.
„Praha 6 je tak trochu vojenská čtvrť, je to dáno tím, že tady sídlí ty hlavní úřady, ať už je to Ministerstvo obrany nebo generální štáb, také tady kdysi žilo a i dneska žije relativně hodně vojáků a tak možná stojí to zamyšlení nad tím, jestli by se to nezměnilo,“ říká Aleš Knížek, ředitel Vojenského historického ústavu.
V roce 1925 se rozhodlo, že nové ulice, které postupně vznikaly v Bubenči a Dejvicích, budou navždy připomínat vojáky československých legií. Ať šlo o jednotlivce a nebo třeba samotná legionářská bojiště. Jenomže, jak se později ukázalo, nic netrvá věčně.
„Téměř dvě třetiny z těch ulic zůstávají stále pojmenovány tak, jak dostaly ty názvy v roce 1952. Například ulice, která nesla název Setniny Nazdar nebo Roty Nazdar, chcete-li, tak ta se dnes jmenuje po ruském romantickém básníkovi N. A. Někrasovovi a takových případů je zde celá řada,“ řekl historik Vojenského historického ústavu Michal Burian.
Všechny ulice by nejspíš přejmenovat nešly, například takovou Švecovu ulici, jak se dnešní Jaselská za první republiky jmenovala, už dnes najdete na Jižním Městě a tam jsou na ni jistě patřičně hrdí. U těch, u kterých by to alespoň trochu šlo, je to námět k zamyšlení. Ti, kterých by se pak změna týkala, by si pak sice museli údaje změnit v občanském průkazu, ale v porovnání s tím, že legionáři kdysi v boji za vlast položili svůj život, je to jen malá daň, která za to určitě stojí.