Bílkova vila odkrývá výtvarný a architektonický skvost

Jedna z nejpozoruhodnějších modernistických staveb v Praze z počátku 20. století, to je Bílkova vila na Hradčanech. Celou vilu si Bílek navrhoval sám, také výzdoba je výsledkem umělcovy fantazie. Autor zde dlouhé roky žil a pracoval. Dnes je vila tvořena pouze dobovými originálními prvky společně s uměleckými díly s respektem k jedinečným interiérům. 

"V Bílkově vile může návštěvník spatřit to nejzajímavější z díla jednoho z nejvýznamnějších českých moderních umělců, kterým František Bílek bezpochyby byl. Nejde jen o sochařské práce, ale zároveň i o jeho pozoruhodnou grafiku, kresby a v neposlední řadě díla z keramiky a také originální a Bílkem vlastní rukou vyřezávaný nebo navrhovaný nábytek," řekl Martin Krummholz, historik a kurátor expozice v Bílkově vile.

Vila je velmi atypická. Tvar, podoba i jednotlivé prvky výstavy sledují symbolický význam, který odráží Bílkovo náboženské vyznání. 

"Ta vila připomíná starověký chrám. Je zde spousta prvků, které evokují nějaká biblická témata a to, co bylo pro Františka Bílka zajímavé. Je to také první rodinný dům v Praze, který má plochou střechu, byť to není nějaká Bílkova vědomá modernistická intence, ale spíše vlastně výsledek jeho ideálních představ, kdy si skutečně představoval to své pražské obydlí jako chrám. Původně chtěl, aby ten dům vypadal více jako ruina nebo jakási starověká zřícenina, což mu ale stavební úřad nepovolil. Ta kubická hmota je zajímavá. Zajímavý je i ten obloukový tvar, zase je to symbolický koncept, kdy ten segment oblouku, což je tedy půdorys té vily, má upomínat na zásek kosou při sklizni po setí a úrodě v tom biblickém náboženském smyslu. Bílek skutečně sám žil a tvořil, stylizoval se nebo byl přesvědčen o svém Božím vyvolení a to jeho jednání i tvorba vycházely z té představy umělce kněze. Proto tedy obydlí a ateliér jako chrám a vlastní díla Bílek označoval jako modlitby," řekl Martin Krummholz, historik a kurátor expozice v Bílkově vile.

Expozice je rozdělena do všech tří pater a každé ukrývá tematicky jinou část.

"Největší prostorou tady v Bílkově vile je ateliér, ve kterém se teď nacházíme. V tom ateliéru jsme umístili monumentální Bílkovy práce. Je tedy evidentní, že materiálem, který mu nejvíce konvenoval, bylo dřevo. Skutečně ty řezané figury monumentálních rozměrů, ve kterých je tušit ještě to, že Bílek tu figuru v podstatě osvobozoval z kmene stromu. Podobně jako Michelangelo z kamene, tak Bílek psal o tom, že viděl tu figuru, už když se podíval na ten špalek dřeva. Dřevo pro něj bylo materiálem, ke kterému měl úplně nejblíže," řekl Martin Krummholz, historik a kurátor expozice v Bílkově vile.

Bílkova vila z roku 1911 je pro veřejnost otevřena od úterý do neděle vždy mezi 10. a 18. hodinou.