Zámek Veleslavín se otevřel pro veřejnou debatu
- 2. října 2019,
- 21:10,
- PRAHA 6,
- Jan Varga
O budoucnosti Veleslavínského zámku debatovali návštěvníci Dne architektury. Pro tuto příležitost se brány zámeckého areálu na jeden den otevřely veřejnosti. Akci zorganizoval spolek Hradní potok, který chce zámek v budoucnu znovu otevřít lidem.
Veleslavínský zámek by se měl znovu otevřít lidem. Zda je toto přání reálné a jak by mohl areál vypadat, o tom se debatovalo na akci Den architektury, kterou uspořádal spolek Hradní potok. Ten právě o zpřístupnění a proměnu celého prostoru dlouhodobě usiluje.
"Dnešní Den architektury na zámku se koná kvůli tomu, abychom dali vědět o zámku jako o prostoru, který je veřejný, který je potenciálně pro lidi, který je zatím zavřený. My bychom chtěli, aby tady bylo nějaké tiché kulturní zelené centrum. Takový mezigenerační prostor pro setkávání," řekla Veronika Zapletalová, předsedkyně spolku Hradní potok.
Na akci spolek pozval také zástupce odborné veřejnosti, politiky a správní správy. Od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových zámek získalo Ministerstvo kultury. O státem vlastněný objekt projevil zájem Magistrát hlavního města Prahy a také MČ Praha 6.
"Teď je na ministerstvu, aby řeklo, jaký má se zámkem záměr a jestli je ochotné s námi jít do participace tohoto prostoru, protože si myslím, že pokud tady bude nějaký úřad ministerstva, tak by bylo velmi dobré, kdyby část toho zámku mohla sloužit i veřejnosti, protože tady je velký park a občané z okolí by určitě měli zájem se tady pohybovat," řekla Marie Kubíková, radní MČ Praha 6.
Ve hře je také možnost, že by objekt posloužil jako nové sídlo břevnovské ZUŠ. Podle jejího vedení by prostory pro výuku vyhovovaly, neobešly by se ale bez menších stavebních úprav.
"Neobešlo by se to bez drobných akustických úprav, případně sálových úprav. Myslím prostě získání velkého prostoru pro koncertní činnost," řekl Miloslav Tengler, ředitel ZUŠ Jana Hanuše.
Areál v minulosti sloužil ke zdravotním účelům. A to už od roku 1910. Bylo zde např. plicní sanatorium a léčili se zde také lidé s duševními chorobami, mimo jiné i manželka prezidenta T. G. Masaryka Charlotta.