Brikciovi připomínají na plakátech spisovatele Torberga
- 8. června 2018,
- 11:52,
- PRAHA 1,
- Lenka Castillo
V pražské ulici Na Poříčí byla zahájena plakátová výstava manželů Zuzany a Eugena Brikciových. Slovem i obrazem připomínají významného rakouského spisovatele Friedricha Torberga, který má kořeny v Praze. Mezi jeho nejslavnější díla patří kniha Teta Joleschová aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách.
Je to letos už dvanáctá plakátová výstava ve veřejném prostoru. Jde o nápad manželů Brikciových, kteří se inspirovali ve Vídni. Tentokrát se rozhodli připomenout rakouského spisovatele Friedricha Torberga, původem z Prahy, a vybrali si k tomu plakátovací plochu v pražské ulici Na Poříčí, kde se konal happening.
"Stále nám přibližuje tehdejší Vídeň, Prahu, která byla velmi propojená, a to těmi spisovateli, jeho přáteli, se kterými se také setkají diváci naší výstavy," řekla Zuzana Brikciusová, pořadatelka happeningu a výstavy.
Plakátovou výstavu Fridricha Torberga bude možné vidět až do neděle 17. června, a to na dalších 3 místech Prahy 1. S fotografiemi i slovem Torberga se však mohou nejen Pražané seznámit na webových stránkách www.brikcius.eu. Zde je výstava v podstatě nekončící. Na happening dorazil i starosta MČ Praha 1, která výstavu spolu se Spolkovým kancléřstvím ve Vídni podpořila.
"Já jsem část jeho díla i četl a moc se mi líbila hloubka jeho myšlenek, které mají trvalou hodnotu, a tak jsme byli rádi, že můžeme tuto výstavu podpořit," řekl Oldřich Lomecký, starosta MČ Praha 1.
Podle Lomeckého jsou výstavy Brikciových spíše pro náročnější diváky či čtenáře, a těch, jak starosta říká, Praha určitě nemá málo.
"Pražané mají možnost se na těchto plakátovacích plochách seznámit i s něčím jiným, než propagací na prací prášky nebo politiků," řekl Oldřich Lomecký.
Friedrich Torberg se řadí mezi autory pražské německé literatury. S českým prostředím souvisel i prostřednictvím sportu. Byl hráčem vodního póla za československé národní mužstvo. Jeho nejslavnější dílo nese název Teta Joleschová a čtenáře uvádí do kavárenského života v Praze a Vídni ve 20. a 30. letech 20. století.