Konal se 4. ročník koncertu Uhelné jaro
- 8. března 2017,
- 16:05,
- PRAHA 1,
- Barbara Kirchnerová
Žáci základní školy Brána jazyků se kromě klasických školních povinností stíhají věnovat i hudbě. O tom jsme se mohli přesvědčit na jejich koncertě. A tak nechyběla hra na klasické hudební nástroje, zpěv a již klasické překvapení v podobě vystoupení jednoho z učitelů. Celá umělecká atmosféra tak byla ještě podtržena díky krásnému sálu na Pražské konzervatoři, kde se akce konala.
Reklama
Uhelné jaro, takový název měl koncert vážné hudby, na kterém vystoupili žáci základní školy Brána jazyků, která sídlí právě na Uhelném trhu v Praze 1. Koncert se konal již po čtvrté, a to v koncertním sále Pražské konzervatoře.
„Uhelné jaro je akce, která vznikla po sloučení dvou škol. Na Uhelném trhu již před sloučením škol byla akce, která se jmenovala Uhelné jaro, ale neprovozovala se v takto honosných prostorech,“ řekl Petr Tlustý, ředitel ZŠ Brána jazyků.
„Škola na Uhelném trhu má kapacitu zhruba 500 dětí a myslím, že je to naše špička v oblasti základního školství a jsme na ni velice hrdí. Žáci zde ukazují, co se ve škole naučili, zejména v oblasti kultury,“ řekl Oldřich Lomecký, starosta MČ Praha 1.
Tento koncert se nese vždy v duchu klasické hudby, ale aby tato hudba byla bližší i širší veřejnosti, snaží se organizátoři zařadit i čísla, která v klasickém repertoáru rozhodně nenajdete.
„Z té klasické hudby tady děti hrají na klavír, housle, saxofon, kytara, klasický zpěv, ale mimo jiné zde máme i orchestr, který hraje například i filmovou hudbu,“ řekl Roman Haas, učitel hudební výchovy a organizátor.
Své nadání, i když ne zcela hudební, předvedl i takový učitel dějepisu, který dokázal pobavit diváky i letos. V minulých letech si totiž zkusil zazpívat operu nebo si zatančit balet, letos to ale vyhrál step.
„Je to něco, co souvisí s nějakým žákem nebo žákyní školy, to znamená, že kdy stepuji, tak je to díky tomu, že máme ve škole žákyni, která se věnuje profesionálně stepu a která se stala mou učitelkou,“ řekl Roman Elner, učitel dějepisu a organizátor.
Žáků ze základní školy, kteří jsou hudebně nadání, jsme zde mohli vidět opravdu hodně, a některé i atmosféra pražské konzervatoře nadchla natolik, že by se sem ještě v budoucnu rádi vrátili.
„K hudbě mám velmi velký vztah. Jsem v 8. třídě a rozhodovat se, zda půjdu studovat na konzervatoř, začnu až v 9. třídě, ale ráda bych,“ řekla Ema Schmidtová, žákyně.
Hlediště bylo naplněné k prasknutí, a to především hrdými a dojatými rodiči.
Reklama
