Národní muzeum ukrývá vzkazy pro naše potomky

„My jsme šli takovou tou klasickou cestou, což znamená, že v té schránce jsou dokumenty o současnosti Národního muzea, o současnosti České republiky, mince, bankovky z roku 2016, denní tisk. No prostě taková ta denní záležitost, to jsou takové ty běžné věci, které se do pamětních schránek dávají,“ řekl Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea.

Na jaře letošního roku byla z makovice lucerny hlavní věže historické budovy Národního muzea vyjmuta zapečetěná olověná schránka, která tam byla uložena při rozsáhlých opravách fasády v roce 1972 zaměstnanci jihočeského podniku pro údržbu památek Pelhřimov. Do nové schránky byl kromě předmětů dokumentujících naši dobu, uložen také netradiční nosič informací, tedy pozlacená LP deska s analogovým záznamem.

„To médium jsme vybrali, protože opravdu ten mechanický analogový záznam zvuku považujeme za stabilnější a trvanlivější. Přiložili jsme k tomu nějaký klíč, s kterým se tam dá přistupovat, aby se budoucí generace k tomu dostaly. Je to trochu takové retro-scifi, takto bych to asi nazvala, ten přístup,“ řekla Veronika Gatialová, vedoucí Oddělení Nových médií Národního muzea.

Historická budova Národního muzea sama o sobě představuje významný symbol české historie, proto se vedení Národního muzea rozhodlo umístit novou schránku opět do makovice lucerny hlavní věže, mimochodem, ta je 61 m vysoko nad hlavním vchodem do muzea. Kdo ví, v tak velkém historickém objektu, se třeba v době jeho rekonstrukce, tedy do jara 2018, může najít ještě nějaký další zajímavý odkaz našich předků.

„Máme tady ještě čtyři věže, ovšem dvě už máme demontovány a tam jsme žádné poselství nenalezli. Je to rekonstrukce jedné z nejzásadnějších a nejzajímavějších budov v Praze a sama o sobě, nabízí překvapení každý den,“ řekl David Čech, stavbyvedoucí Metrostavu.

Kdo ví, za jak dlouho naši potomci tuto schránku a její obsah objeví. Za 10 let? To asi ne. Spíše za 50 nebo za 100 let.